A jak to celé začalo?

 Tak si jednou jdeme na procházku a potkáme kamaráda s fenkou australského ovčáka Airou. Hned na první moment na mě Aira zapůsobila. Klidná, naprosto vyrovnaná, neuvěřitelně vycvičená. Kamarád nám popovídal, jakým aktivitám se věnují a já nelenila a doma zasedla k internetu a začala studovat vše o plemeni australský ovčák. Vzhledem k tomu, že jsme sportovně založená rodina, ideální pes pro nás a hlavně pro mě. Zasedla rodinná rada a manžel říká  - pes nikdy. Nenechala jsem se odradit, dupla si a začala hledat chovatelské stanice.Našla jsem jich docela dost a i hodně z nich objela, abych se seznámila s chovateli , se psy, podívala se na podmínky, v jakých psy chovají a hlavně na povahy psů.  Zajela jsem se podívat i na pár výstav , abych si udělala jasno, jak správně má vlastně australský ovčák vypadat. Musím říct, že názory na to, jak má australský ovčák vypadat se dost různí. Je jasně daný standart plemene australského ovčáka (nalezenete tady), a i tak mě zaskočilo, jak různě může jedno plemeno vypadat. :-)).

Nevím, kdo a jak řídí naše osudové kroky, ale nejvíce se mi líbily  stránky chovatelské stanice "Diandra" .  Až později jsem se dozvěděla, že chovatelka je zároveň poradce chovu pro plemeno australský ovčák. V té době sice neměli žádné volné štěňátko, ale protože paní plánovala vrh, domluvily jsme se a já jsem jela do Diandry podívat. Zde jsem měla možnost vidět většinu barevných variant australáků a hlavně jsem se dozvěděla obrovskou spoustu informací. Nesmírně se mi líbila hnědá fenka Trey  a zatoužila jsem po štěňátku z její krve. Vzhledem k tomu, že plánovaný vrh, měl být výstavní a já toužila spíše po pracovní linii , potomek Trey - Kidd byl zapůjčen na krytí do chovatelské stanice" Secret Energy" pro psí slečnu Connie , skončila jsem nakonec po cestování po celé republice u nás doma ve Zlíně. 

Štěňátka už byla na světě a na první pohled jsem se zakoukala do Ginušky ( celým jménem Aegies of Fortune). Chovatelka paní Jašková Zuzana mě ohromila neuvěřitelnou energií a způsobem, jakým se ke štěňátkům chovala. Pejsci byli součástí domácnosti, měli přístup běžně mezi členy rodiny, zvykali si na zvuky, na lidi, na situace z běžného života ... Vybavila mě spoustou informací a rad, které jsem v budoucnu moc ocenila .Jezdila jsem za Ginou několikrát týdně, představila ji mé rodině  a 23.5.2011 jsme si ten náš poklad odnesli domů.

Počátky našeho soužití.

Vzhledem k tomu, že Gina je můj první pes, od začátku bylo vše nové. Chovatelka mi doporučila na výcvik paní Hejtmánkovou Renatu, se kterou jsme začaly hned pracovat. Gina si první týden na vše nové zvykala- na nás, na prostředí doma a na prostředí okolo domu a na cizí psy.. Ze začátku byla trochu zaražená a bojínek, ale během pár dní  se otřepala a pak už nás jen příjemně překvapovala. 

Gina je neuvěřitelně učenlivá a v povaze spíše klidná.Venčit venku se naučila za 3 týdny, nikdy doma nic nezničila a občasné hrůzné historky , co jsme slýchávali o psech v bytech, se nevyplnily.   O to, ale je v učení přesnější a soustředěnější. Od malička jí velice šla poslušnost a na tu jsme se v prvním roce zaměřily. Chodily jsme pravidelně na výcvik poslušnosti a od 1/2 roku jsme si občas vyzkoušeli začátky agilitění, pasení ovcí a výstavy, abych viděla , co Gince půjde nejvíce a na co se v budoucnu zaměříme.

Mezitím , jak Gina rostla, jsem  i já " rostla " s ní. Seznámily jsme se se spoustou fantastických lidí, kteří pro mě byli inspirací. Neustále jsem se dozvídala nové informace a žasla nad tím, jak může být pouto se zvířetem krásné a jak společně strávené chvíle a práce může vztah utužit a upevnit.

Na závěr.

Když jsem si plánovala Ginu pořídit, skoro všichni mě od toho odrazovali.Určitě jsem nebyla ten typ, co miluje každého psa na potkání.  Říkali- je to hrozné omezení, nikam nemůžeš, musíš chodit ven, i když se ti nechce, chlupy doma a pod.

Nyní je Gině 18 měsíců. Je vycvičená, umí se chovat,je nekonfliktní k lidem i ke psům , díky tomu s ní všude můžu a na dovolenou s námi taky jezdí.Chlupy v období línání 2x za rok vysaju a pohyb na čerstvém vzduchu celé rodině jen prospívá.  Stačí si přečíst pár správných knížek, obklopit se lidmi, kteří s vámi mají  trpělivost a poradí vám a , to co získáte , je možná to, po čem celý život prahnete - spolehlivého parťáka , se kterým nejste nikdy sami.